Šikana je opakující se a zpravidla v čase stupňovaná forma psychického a/nebo fyzického násilí. Právě opakování útoků je to, co oběť šikany psychicky rozloží až k duševním poruchám, nebo dokonce dožene k sebevraždě. V přírodě není šikana nikterak výjimečná. Stačí nahlédnout do života šimpanzů, nebo třeba sledovat, jak jsou týráni mladí pejsci poté, co ztratí „štěněcí licenci. Jen člověk ale dokázal šikanu dovést k naprosté dokonalosti její promyšleností, brutalitou, perfektním utajením a absencí jakýchkoli zábran.
Oběťmi bývají především ti, od kterých agresoru hrozí jen malé nebezpečí jakékoli významnější akce proti jeho týrání. Z toho důvodu jsou až příliš často mezi oběťmi psi, kočky, nebo užitková zemědělská zvířata. Jsou těmi, kdo se nebrání. Jsou těmi, kdo vždy jen mlčí a tiše snášejí svá muka.
Jednou takovou obětí se stala i slečna Iggy, fenka německého ovčáka. Prožívala svůj mladičký život v krutých bolestech, když ji „majitelé” nutili k normální chůzi, ačkoli jí násilně způsobili vícečetné zlomeniny obou zadních končetin. Kvůli krutosti Iggyných „majitelů” byly její hlava i krk nateklé. O doživotní psychické újmě se raději ani nerozepisujme. Obrázek níže ukazuje, v jakém byla Iggy stavu.
Vše má ale šťastný konec. Jeden fajn chlap si všeho všiml a začal jednat. Rozhodně to nebylo nic jednoduchého, ale podařilo se! Nebylo by to přece žádné „pořádné” lidské společnosti i se svým kreténismem, kdyby se nestarala spíš než o bezbranné pejsky, tak jen o druhé lidi. Tedy o ty, kteří si budou stěžovat, dožadovat se svých práv, dělat potíže tomu, kdo jejich práva nezajistil...
A tohle je to, co ten bezva chlápek napsal, že musel kvůli záchraně Iggy před dalším týráním podstoupit:
Dobrý den,
posílám Vám info o včerejší záchraně pejska. Světlo na konci tunelu mi svitlo, když jsem byl na krajské veterinární správě a čekal jsem v čekárně.. Podíval jsem se na zákon 246/192 Sb. viz https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=39964&nr=246~2F1992&rpp=15
Je tam následující:
§ 28c
Předběžná náhradní péče
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může rozhodnutím nařídit předběžnou náhradní péči o týrané zvíře, jestliže lze ve správním řízení očekávat uložení propadnutí týraného zvířete, rozhodnutí o jeho zabrání nebo rozhodnutí o umístění týraného zvířete do náhradní péče. Toto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Prvním úkonem v řízení o předběžném opatření může být vydání rozhodnutí o předběžném opatření. Toto rozhodnutí je ihned po jeho vyhlášení vykonatelné. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Zvíře může být odebráno a umístěno do předběžné náhradní péče, i když není při vyhlášení rozhodnutí a odebírání zvířete přítomen chovatel zvířete. Ustanovení § 28b odst. 3 platí pro předběžnou náhradní péči obdobně.
Toto jsem následně řekl šéfce na krajské veterině a potvrdila mi, že se tento paragraf uplatňuje v jiných městech běžně, ale v Olomouci to takto nedělají.. To mě namíchlo a ten den již podruhé jsem volal na odbor životního prostředí právníkovi (poprvé mi řekl, že víc udělat nejde), který má týrání zvířat na starosti. Je to pan Pekárek. Ihned jsem se k němu objednal a jel za ním. Tam jsem trval na tom, aby toto předběžné opatření okamžitě vydáno. Pan Pekárek očividně tento odstavec zákona neznal (přitom je to právník, který řeší týrané zvíře..), ale postavil se k tomu čelem a předběžné opatření vydal. Pro vydání rozhodnutí o předběžném opatření je nutné předchozí nařízení o umístění týraného zvířete do náhradní péče, v tomto případě tomu tak naštěstí bylo! Naložil jsem p. Pekárka s kolegyní a s tím úředním rozhodnutím do auta a dovezl ho na místo, na pomoc byla předem zavolána městská policie. Bylo štěstí, že ti lidi se stěhovali a museli chodit ven ze dveří. Pokud by neotevřeli, bylo by to na nic. Policie může dle zákona pro zvíře na pozemek, ale nemůže do domu. Pan Pekárek seznámil dotyčného s tím rozhodnutím, ale ten nechtěl spolupracovat. Obrovsky pomohl městský strážník, který tomu člověku neustále opakoval, že pokud oni odjedou, přijede státní policie a pokud psa nevydá, bude se jednat o maření úředního rozhodnutí, což je trestný čin a že nyní je jen ve fázi přestupku. Po hodině psa vydal. Nutno podotknout, že pan Pekárek měl z minulosti (při nějakých exekucích) špatnou zkušenost a tvrdil, že dotyčný neotevře a že tam asi pojedeme zbytečně. Teď má zkušenost dobrou, byl za hrdinu. Když viděl zachráněného psa, říkal jsem mu, že dnes může mít pocit, že jeho práce má smysl. Myslím, že si to bude hodně dobře pamatovat pro příště.
Ještě mne napadá, že pan Pekárek to předběžné opatření musel vydat na nějakém základě, původně chtěl se mnou sepsat protokol, ale byl bych uveden ve spisu do kterého mohou nahlédnout i ty skety a mám strach o vlastní zvířata a nerad bych našel otrávené kočky. Tady pomohla krajská veterinární správa, která sepsala p. Pekárkovi mail na jehož základě mohl to opatření vydat.
Upřímně, myslím si, že krajská veterinární správa mohla udělat přesně to co já, tedy nastudovat si zákon a chtít po obci vydání předběžného opatření. Respektive pokud už krajská veterinární správa nařídí odebrání týraného zvířete, měla by na obci zároveň požadovat i vydání předběžného opatření.
Byl bych rád, aby tento první případ pomohl dalším. Přeji mnoho úspěchů!
P. N.
Nyní už má Iggy, po několikaměsíční léčbě a pobytu v útulku, nový domov. Fotky z nového domova jsou níže.
Milá Iggy, hodně štěstí!