Obecně platí, že největší spotřebu elektřiny představuje jakýkoli druh ohřevu a topení. To je prostá fyzika. Ohřev litru vody na kafe v rychlovarné konvici spotřebuje více elektřiny, než kolik je potřeba na hodinu svícení 100W žárovkou. Naštěstí to ale není žádná hrůza a navzdory tvrzení nařízení EU je spotřeba klasických (a částečně zastaralých) žárovek finančně relativně nenáročná. Takže to platí i pro to kafe. Horší je to třeba s ohřevem vody v bojleru, kde je běžně 100 a více litrů. Na zahřátí 100 litrů vody z 10°C na 60°C už se spotřebuje energie kolem 6kWh. Podobně mizerná je situace kupříkladu s elektrickým topením, kde za každou hodinu proletí klidně několik kWh. A s ohledem na triviální fyzikální zákony je jediná cesta v úspoře spíš než ve snížení teploty (a zvýšení nepohodlí), tak v investici do lepší tepelné izolace vytápěných prostorů. Ale o tomhle není tento krátký a snad i užitečný článek.
Podobně je to i s vařením jídla. Zahřát několik litrů vody na teplotu varu ještě není zase taková hrůza, navíc bez toho by vaření nebylo vařením, že. Během tepelné úpravy, která trvá typicky desítky minut až jednotky hodin ale dochází k obrovským tepelným ztrátám. Ztráty zahrnují jednak nemalé skupenské teplo vody, jinak řečeno, když se vroucí voda v kastrolu odpařuje, potřebuje k tomu vydatnou dodávku tepla (zase ty kiloWatthodiny). A řešení je prosté- jak řekl profesor Petr Kulhánek, normální člověk vaří v kastrolu zakrytém pokličkou. V praxi je to asi takhle: Když na elektrickém sporáku připravuji jídlo a vařím bez pokličky, k udržení viditelného varu vody v pěltilitrovém kastrolu (voda bublá) musím mít ploténku zapnutou na čtvrtý stupeň výkonu (z šesti stupňů). Pokud se ale kastrol zakryje pokličkou, vodní pára na ní zkondenzuje, podstatná část skupenského tepla se vrátí zpět a k udržení varu stačí mít ploténku zapnutou místo na čtverku, tak jen na trojku.
A zase „jednak”, velký tepelný výkon se při vaření ztrácí přenosem tepla přes horký povrch hrnce s jídlem do okolí. Každý zná, jak se v kuchyni oteplí, když se vaří něco dobrého. Dá se to vyřešit podobně jako s tím topením- tepelnou izolací. I horší izolace bude vždy představovat zajímavou úsporu, ale hlavně, pro bastlíře (nebo šikovnou hospodyňku) není problém na to něco vymyslet. Pro tyto účely krásně poslouží nějaká tepelná izolace se slušnou tepelnou odolností ze starých přikrývek, staré bundy, nebo dokonce nějaký specializovaný, třeba stavební materiál. Fantazii se zkrátka meze nekladou. No a moje maličkost, protože jsem před časem v zaměstnání fasoval ručníky jak na běžícím páse, použil jsem obyčejný ručník přeložený na třetinku šířky a narychlo sešitý. Pro mě hodina práce, pro hospodyňku s šicím strojem pár minutek. S výsledkem jsem spokojený. Bez pokličky vařím na čtverku, s pokličkou na trojku a s pokličkou a izolací dokonce jen na dvojku. A to se vyplatí. Víc netřeba dodávat, vše podstatné řeknou obrázky níže.
Další úspory, jako například využití časovače pračky a praní výhradně na noční proud, zapínání bojleru jen podle potřeby, svícení lineárními zářivkami (NE „úsporkami“!!!) nebo LEDkami, vypínání jističů (krom toho pro zásuvku ledničky) v době nepřítomnosti, PET flaška ve splachovadle a další věcičky, to už není předmětem tohoto textu a nechť si to každý promyslí sám. :-)