Celestron PowerSeeker 80 EQ- recenze: dodělej si sám, dokup si sám...

Před několika měsíci jsem udělal krůček blíže ke krásnu vesmíru- pořídil jsem si, jen za pár drobných, použitý 80mm achromatický refraktůrek Celestron PowerSeeker 80 EQ. Protože jsem nikde nenašel objektivní recenzi na tento low- endový výrobek, rozhodl jsem se tento nedostatek napravit svým textem, shrnujícím poznatky z používání výrobku.

Proč jsem si, jako bývalý uživatel solidního 200mm Newtonova dalekohledu, tentokrát vybral malý refraktor? Nuže, kromě momentální dostupnosti použitého přístroje v daném cenovém limitu, refraktory jsou téměř bezúdržbové, jsou lehké a mají kontrastnější obraz oproti zrcadlovým dalekohledům (standardním). Taktéž nejsou citlivé na boční světlo, což je ve městě velká výhoda (to protože mívají dostatečně vycloněný tubus). A v neposlední řadě, potřeboval jsem takový dalekohled, který je snadno přenosný. Na rozdíl od Newtonů, s refraktory se nejlépe pozoruje v sedě na výškově stavitelné židli, což je fajn. Místo aby se natáčel celý tubus, většinou stačí jen pootočit zenitové zrcátko, což je také fajn.

Skvělou vlastností refraktorů bývá i opravdu velký rozsah vysunutí tubusu okulárového výtahu (ostření). Odpadají tak potíže kolem napojení foťáků a kamer k dalekohledu. Proto jde také před okulár vložit nejen zenitové zrcátko, ale dokonce ještě kupříkladu filtrové kolo nebo další šikovné věcičky. A to vše bez umělého vytahování ohniska ven z roury, třeba Barlow členem, nebo dokonce různými mechanickými úpravami, jako tomu bývá u Newtonů.

Oproti Newtonovým dalekohledům jsou refraktory v nevýhodě kvůli podstatně horšímu poměru cena/výkon, čím větší průměr a čím kvalitnější optika objektivu refraktoru, tím hůře. Na rozdíl od perfektně seřízeného Newtonu trpí refraktory (dle kvality) sférickou a chromatickou aberací- optickými vadami, které zhoršují ostrost a kontrast obrazu při větších zvětšeních. Zde je otázkou vkusu a preferencí, jak moc to bude konkrétnímu uživateli vadit a sáhne- li raději po levnějším a v mnoha ohledech lepším Newtonu (s jeho nevýhodami i výhodami), nebo po velmi drahém ED, APO... ...atd. refraktoru.

Solidní 80mm čočkový objektiv, tedy optika bez centrálního stínění a stárnoucích odrazných vrstev zrcadel, dokáže ukázat opravdu hodně. 80mm je použitelný i pod přesvícenou oblohou malého města. Světelností se vyrovná 90mm až 100mm Newtonu. Lehký, skladný, snadno přenosný Celestron PowerSeeker 80 EQ, pokud se zkolimuje a optika se udržuje v čistém stavu, zobrazí krásu nepřeberně mnoha otevřených hvězdokup. Pozorovatel si s UHC filtrem vychutná krásu planetární mlhoviny M27, mlhoviny M42 a mlhovin v centru naší galaxie v souhvězdí střelce, jakož i mnoha slabších mlhovin. Většina galaxií se na městské obloze jeví jako mlhavé flíčky s rozeznatelným celkovým tvarem, ale bez dalších detailů. Za dobrého seeingu, a pokud možno se sadou barevných filtrů (červené, oranžové a žluté odstíny), jde pozorovat dvojhvězdy a vícenásobné soustavy o separaci až k 1,5", lecjaký ten detail na planetách Sluneční soustavy (hodí se všechny barvy filtrů) a samozřejmě také můžeme brouzdat po Měsíčním povrchu (nejlepší je dvojitý polarizační filtr s nastavitelnou propustností).

Nyní shrňme hlavní výhody a nevýhody dalekohledu Celestron PowerSeeker 80 EQ, které poté rozebereme podrobněji.

Výhody:

- je to refraktor
- cena
- skvělý obraz při malých zvětšeních
- lehoučký, dobře se přenáší i na větší vzdálenosti

Nevýhody:

- nelze centrovat objímku objektivu, ani okulárový výtah- přičemž z výroby byl můj kus dosti špatně zkolimovaný
- nemá příliš rád větší zvětšení (>40x) kvůli barevné vadě
- žalostná kvalita příslušenství- okulárů, barlow členu a zenitového zrcátka, nesmyslné zvětšení při kombinaci barlow+ 4mm okulár
- katastrofální hledáček a jeho uchycení- v podstatě výsměch zákazníkovi
- nepoužitelná, neuspokojivě tuhá montáž i stativ, příliš nízký stativ při pozorování ve stoje
- flexibilní hřídele k ovládání jemných pohybů montáže nejsou flexibilní

Vraťme se teď k výhodám recenzovaného dalekohledu.

Zde v tomto textu jsme popsali jen některé z výhod refraktorů. Začátečníka, který touží po nějakém hvězdářském dalekohledu a nechce nakoupit špatně, odkážeme raději na google, neboť o výběru vhodného dalekohledu toho bylo napsáno opravdu mnoho (vlastně až přespříliš). Já osobně považuji za nejvhodnější začátečnický dalekohled s opravdu dobrou cenou tento přístroj. Levné dalekohledy, a to platí i pro Celestron PowerSeeker 80 EQ, nezkušeného začátečníka od pozorování hvězdné oblohy spíš odradí, nejsou totiž user friendly a jejich použití vyžaduje velkou trpělivost a zkušenost. Taktéž obecně potřebují sem tam nějakou tu opravu a úpravu, aby byly slušně použitelné. K tomu si ještě něco napíšeme. Když už jsme u těch začátečníků, ještě doporučíme, aby šli především po dalekohledech osvědčených výrobců, prodávaných ve specializovaných prodejnách a eshopech. Ku naší radosti ani nejsou drahé. Poslední dobou se vyrojila spousta nepříliš levných, ale přitom žalostných značek dalekohledů, prodávají se v eshopech a prodejnách se spotřební elektronikou a i jiným zbožím. Vyhněte se jim! Osvědčení výrobci jsou Sky-Watcher (asi nejlepší poměr ceny a výkonu), Meade, Celestron, T-S, Omegon, Bresser. A mezi trochu lepšími, dražšími výrobci uveďme např. špičkové výrobky české firmy ATC Přerov a zahraniční Televue, Takahashi, Borg.

Co se týče ceny, jak už bylo zmíněno, za srovnatelnou cenu jde pořídit výkonnější Newtonův dalekohled. Já jsem ale chtěl refraktor. U tohoto refraktoru lze říci, že cena je opravdu nízká za opticky dobrý achromát.

Dalekohled má moc pěkný a opravdu hodně kontrastní obraz při menších zvětšeních pod 40x, ale, ačkoli s větším zvětšením už si tak dobře nerozumí, neznamená to, že je neumí. Limit přístroje je 160x (dvojnásobek průměru objektivu v mm), a i s tímto zvětšením si objektiv docela dobře poradí. Jen kontrast drobných detailů už nebude tak perfektní a v ostrých přechodech bude mít obraz barevné obrysy. Mně osobně to nevadí. Ostatně, při pozorování objektů sluneční soustavy se vždy a u všech typů dalekohledů, i sebedokonalejších, hodí barevné filtry, které u refraktorů zároveň omezí jejich barevnou vadu. Další věcí jest, že dalekohled dává natolik solidní obraz, že při největších zvětšeních a pozorování nízko nad obzorem ruší spíše barevná vada samotné Zemské atmosféry (při zenitových vzdálenostech nad 80°), než nějaká ta drobná nectnost objektivu. To protože achromáty „ujíždí” jen na modrém a fialovém konci spektra tam, kde už má oko relativně nízkou citlivost, kdežto zemská atmosféra dělá refrakční spektrum pro úplně všechny vlnové délky světla. To je také důvodem, proč achromát velmi slušně zvládá i maximální zvětšení dle průměru objektivu. Zkrátka, není třeba se obávat, že by vám provedení objektivu dalekohledu- standardní dvoučočkový achromát s velkou ohniskovou vzdáleností- pokazilo pozorovací zážitek. Ale jedině za podmínky, že si dalekohled pořádně zkolimujete a povolíte přírubu v objímce objektivu- viz dále. Pokud ovšem na dalekohledu nezapracujete, pravděpodobně dostanete žalostný výsledek, kus od kusu jiný- asi takový, jako na tomto videu.

Váha a skladnost je velkou výhodou recenzovaného dalekohledu. Stačí svázat nohy stativu spolu s tubusem, protizávaží a příslušenství spolu s mapou, atlasem, tužkou a papírem hodit do báglu a hurá na cesty. Těžko si tohle představit např. s 200mm newtonem, který má se vším všudy skoro 30kg a k tomu hrozné rozměry i skladnost. A to se nepočítá příslušenství...

Konečně se dostáváme k nevýhodám dalekohledu Celestron PowerSeeker 80 EQ. 

Ačkoli jsou refraktory odolnými konstrukcemi s malou citlivostí na správnou kolimaci, myslím, že pokud je optická (resp. mechanická) osa tubusu okulárového výtahu o 1,5° mimo osu tubusu, resp. optickou osu objektivu, je to prostě špatně. Stejně tak, už jen kvůli provedení distančních podložek objektivu- tři „papírky”- je naprostá nehoráznost, pokud je příruba, co drží čočky objektivu v objímce, dotažená silou. Čočky se tlakem příruby a tří „papírků” mezi nimi deformují, což silně kazí obraz dalekohledu. V první řadě, aby měl dalekohled slušný obraz, bylo potřeba tuto přírubu povolit a nechat dotaženou jen tolik, aby čočky neměly v uložení vůli.

Druhou nutností, aby dalekohled ukazoval jak má, je kolimace. Protože není výtah ani objektiv centrovatelný, nezbývá nic jiného, než pořádnější úprava svépomocí, nebo alespoň- a to byl můj případ- rozšíření děr v tubusu pro šrouby, co drží okulárový výtah a objímku objektivu k tubusu. Pak lze jak objímku, tak i okulárový výtah lehce vyklonit dle našich představ a řádným dotažením šroubů vše znovu upevnit a zafixovat. Výtah seřídíme jednoduše tak, že do něj vložíme zapnutý laserový kolimátor s vymezenou vůlí, třeba izolepou, nebo kusem papíru (používám ten stejný kolimátor, jaký prodávám na svém eshopu) a sledujeme, kam dopadá laserový paprsek na objektiv. Má dopadat na střed objektivu a abychom to mohli zkontrolovat, vystřihneme kancelářského z papíru kruh s průměrem vnitřního průměru objímky objektivu. Před vystřižením pravděpodobně nejprve kruh nakreslíme kružítkem- a místo vpichu jeho jehly je ve středu kruhu. Tento kruh pak zasuneme před objektiv a pozorujeme na něm jako na matnici místo, kam dopadá laserový paprsek. Protože máme upravené díry v tubusu, vykloníme okulárový výtah tak, aby paprsek dopadal do středu kruhu (vpich kružítka) a dotáhneme všechny tři šrouby. Podobně nakloníme objektiv tak, aby se paprsek laseru, odražený od skla objektivu vracel zpět doprostřed terčíku kolimátoru a dotáhneme šrouby. Protože jsou skla objektivu opatřena antireflexními vrstvami a moc toho světla zpět neodráží, hodí se mít kolimátor s regulovatelným jasem. Nastavíme ho na maximální jas. Pokud vše uděláme pečlivě, obraz levného refraktoru se podstatně zlepší- změna k lepšímu je opravdu velká. Ještě dodejme, že okulárový výtah našeho dalekohledu je kovový (kluzné vložky jsou plastové, proč ne) a objímka objektivu je plastová (v tom nevidím podstatnou nevýhodu, ačkoli je kov vždycky o něco lepší).

Příslušenství, dodávané s tímto dalekohledem, to je hrůza. Nezbývá tedy nic lepšího, než vzít rozum a google do hrsti a začít hledat: co, kde, za kolik a v jaké kvalitě koupit za okuláry, hledáček, zenitové zrcátko a barlow k dalekohledu. Na internetu jsou i nějaké ty recenze a zkušenosti uživatelů. Na druhé straně, pokud si pořídíte dražší dalekohled, i tak pravděpodobně budete dokupovat příslušenství. Jen na to asi nebudete tak moc spěchat, jako v případě Celestronu PowerSeekeru 80 EQ, u kterého je už po nákupu pozdě.

Ano, původní SR okuláry mají nepříliš dobré podání kontrastu, úzké zorné pole a 4mm provedení je navíc prakticky nepoužitelné kvůli malé vzdálenosti výstupní pupily a zvětšení 225x, což je nad fyzikálním limitem přístroje. Koupil jsem tedy 2 okuláry 10mm (90x) a 23mm (39x) se zdánlivým zorným polem 62°, tříčočkové, s asférickou oční čočkou, za bezkonkurenční cenu. Mají svoje výhody a nevýhody, jsou to levné okuláry, ale mají pěkný obraz, pohodlně se s nimi pracuje a pokud se rozbijí, nebudu toho litovat- koupím si třeba další. Zkrátka, naprosto vyhovující slušná kvalita- za málo peněz hoooodně muziky. Upínací část okulárů je kovová, zbytek je plastový. Přes co se díváme, to je jeden dvojitý skleněný optický člen a plastová asférická oční čočka. Při čištění této čočky je naprostou nutností extrémní opatrnost- stačí se škaredě podívat a poškrábe se, čímž se okulár znehodnotí- ztratí jinak velmi dobré podání kontrastu. Výhoda plastové asférické čočky je velmi nízká výrobní cena, a tím i cena celého okuláru, který ale přitom funguje jak se sluší a patří. Protože jsem s okuláry spokojený a ušetřil jsem jejich nákupem spoustu peněz, rozhodl jsem se je po třech měsících testování a váhání nabízet i na svém eshopu- nabídka 10mm zde a nabídka 23mm zde. K ilustraci předkládám fotku 23mm provedení:

Tyhle okuláry se dělají i v provedení s ohniskovou vzdáleností 4mm. 4mm provedení se rozhodně velkým obloukem vyhněte, jejich kvalita je na rozdíl od 10mm a 23mm mizerná.

Pro co nejmenší zvětšení se hodilo dokoupit ještě jeden okulár s ohniskovou vzdáleností 30mm až 40mm, a protože má dalekohled 1,25'' výtah, rozhodně nemělo smysl se poohlížet po širokoúhlém okuláru, jakými jsou 10mm a 23mm plasťáčky. Protože se obecně jedná o opravdu velmi kvalitní konstrukce, padla volba na okulár typu Plossl. Z běžně dostupných ohniskových vzdáleností 40mm a 32mm jsem zvolil 40mm. Levný 40mm Plossl má kvalitní a kontrastní obraz, v celém zorném poli perfektně ostrý a bez barevné vady. Nákupu rozhodně nelituji. Fotka okuláru je níže.

Po nějaké době používání dalekohledu jsem se rozhodl ještě k nákupu čtvrtého okuláru, který vyplňuje velkou mezeru mezi zvětšeními s 10mm a 23mm okulárem. Pro šedesátinásobné zvětšení tedy používám relativně nový typ širokoúhlého okuláru se zdánlivým zorným polem 68° a ohniskovou vzdáleností 15mm. Protože se okulár velmi osvědčil, je luxusní při použití a opticky naprosto vyhovuje, rozhodl jsem se jej taktéž nabízet na svém eshopu. Fotka okuláru je níže (docela mu to sluší, není- liž pravda?).

Plastový Barlow člen k dalekohledu mi bylo zatím líto vyhodit- kdesi leží a nechci ani vědět, kde vlastně. Abych se nemusel rozčilovat, pořídil jsem od šikmookých kamarádů jiný Barlow 2x, achromatický, celokovový a s T2 závitem k upevnění foťáku. Recenze na internetu vyznívají příznivě a protože i jsem i já shledal výrobek kvalitním, rozhodl jsem se ho, pro nešťastníky jako jsem já, nabídnout na svém eshopu zde. Jistě případného zájemce udělá šťastnějším, už jen svojí příjemnou cenou. Takhle nějak vypadá:

Plastové zenitové zrcátko dodávané s dalekohledem sice dává výškově a stranově správný obraz, ale co je to platným, když markantně zhoršuje kontrast, a zdá se mi, že snad i ostrost obrazu? Pokud by vám to nestačilo, tak vězte, že při použití s širokoúhlými okuláry delších ohniskových vzdáleností se zorné pole nepříjemně zúží a zbytek hezky vinětuje. Taktéž mám z Číny kvalitnější výrobek, celokovový, za dobrou cenu, který netrpí žádnou z nectností zrcátka, dodávaného s PowerSeekerem 80EQ. Asi půl roku po napsání této recenze jsem i zrcátko zavedl do nabídky eshopu. Fotka je níže.

Co se týče hledáčku, skončil obdobně jako barlow- ani nevím, kde vlastně je. Koupil jsem místo něj za nějakých 70Kč monokulární mini dalekohled 10x25, za jeho okulárek přidal kříž z vytrženého vlasu a upevnil jej místo původního hledáčku- viz fotka níže. Kvalita není nějak zvlášť úžasná, vlastně je mizerná, ale rozhodně byl takový hledáček nesrovnatelně lepší, než byl ten původní- prostě to tak stačilo. Na rozdíl od původního hledáčku, ten opravdu nestačil. Viz další foto ještě kousek níže.

Aby toho nebylo málo, po nějaké době používání tohoto lepšího hledáčku a váhání, jsem se rozhodl využitkovat okulár 20mm a zenitové zrcátko, co bylo původním příslušenstvím dalekohledu. Lepší, než aby se to někde válelo, nebo to bylo vyhozeno. A tak nakonec vznikl zalomený hledáček se slušným obrazem (na hledáček, samozřejmě, jinak je to hrůza), se kterým se naprosto perfektně a pohodlně hledá. Z původního monokulárku 10x25 jsem tedy vzal achromatický objektivek a tubusek, to se napasovalo do zenitového zrcátka tak, aby byl 20mm okulár při zaostření kousek povystrčený. Do 20mm okuláru byl přidán kříž ze dvou vlasů a hups, perfektní hledáček 5x25 z odpadu byl na světě.;) No a protože plastový držák hledáčku špatně držel, připlácnul se k tubusu tavným lepidlem. Od té chvilky všechno perfektně drží a dokonce hledáček snese i nějaký ten drobný ťukanec, aniž by se výrazněji rozhodil. Co dodat? Pokud se vám náhodou nechce podobně bojovat, můžete zkusit pořídit za slušný peníz tento hledáček.

Paralaktická montáž dalekohledu EQ-1 je sice strašná, ale naštěstí se nechá při troše snahy o poznání ukáznit. Vše se musí rozebrat, vyčistit a vymezit vůle plastovými fóliemi a znovu namazat a složit. Bylo by to na samostatný článek- možná někdy...? Osobně jsem použil slepené laminační kapsy- konkrétněji čtyři vrstvy po 75µm docela dobře pasují. Také jsem trochu více dotáhl axiální matice u ra a de osy montáže. U osy nastavení zeměpisné šířky jsem taktéž vymezil vůle plastovými fóliemi (vystříhal jsem stejné kruhy jako u původních fólií a přidal k původním), a aby vše nedrželo na jediném šroubku, přidal jsem na opačnou stranu ke druhému speciálnímu šroubu adekvátní kovovou podložku a šroub jsem upravil tak, aby šel dotahovat/povolovat (původně byl napevno s axiální vůlí). Také jsem místo původních ustanovek koupil trochu rozumnější šrouby, co jdou pořádněji dotáhnout- jsou na fotce níže.

Po provedení úprav se montáž EQ-1 dostala svou tuhostí o třídu výše a slabinou se od té chvíle stal spíš hliníkový stativ. Výměnou za T2 fotoredukci jsem zíslal solidní dřevěný vojenský stativ. A tak se celá montáž včetně horního dílu původního stativu napasovala na tento pořádný stativ. No, ještě před tím bylo potřeba dřevěný stativ rozebrat, vyčistit, namazat... ...to je jasná věc.;) Jak to dopadlo? Fotka je opět níže.

A ještě poznámečka. Vidíte tu bílou rouru? Je to skvělá pomůcka a možná si o ní časem něco napíšeme. A všimli jste si na fotce ustanovek toho odkrytého šnekového převodu? Žádný kryt jsem nesundával, neb tam ani žádný nebyl. Celestron má zkrátka smysl pro humor.

Nuže, z dalekohledu Celestron PowerSeeker 80EQ se stal šikovný amatérský dalekohled, se kterým je radost pozorovat. Za opravdu málo peněz. Ale za kus práce s ním.:o

A co na závěr? Vše podstatné už bylo řečeno. Ano, pokud nejste začátečník a pokud máte bastlířské sklony a dobrodružnou povahu, kupte si klidně Celestron PowerSeeker 80 EQ. Dá se z něho udělat skvělý dalekohled. Pokud patříte k zelenáčům, zkuste raději nějaký osvědčený Newton, např. ten z odkazu výše, nebo můžete koupit i Newton na Dobsonově montáži. Osobně ale Dobsonům nefandím, ačkoli většině naopak plně vyhovují svou jednoduchostí a bezkonkurenčně nejvyšším poměrem cena/výkon, což jsou vlastnosti, které jim ani já neodpářu. U Dobsonů mi ale vadí nemožnost doplnit přístroj o pohon polární osy, absence jemných pohybů a ustanovek a věčné šťouchání do dalekohledu kvůli dennímu pohybu oblohy. Azimutální (např. Dobsonova) montáž je sice přirozená při pozorování pozemských záležitostí, ale nepřirozená k pozorování hvězdné oblohy. Na paralaktickou montáž si musí začátečník nějakou dobu zvykat, o tom žádná, ale po doplnění pohonu polární osy je to úplně jiný level! Ale teď zase zpět k tématu. Můžete zkusit koupit i nějaký ten refraktor, pokud usoudíte, že právě pro vás je čočkový dalekohled tou nejlepší volbou (Pro začátek? No, nevím.). Může být klidně i od Celestronu- tenhle výrobce umí dělat opravdu dobré dalekohledy- ale jedině když nejsou z nejnižší cenové kategorie, do jaké patří i Power Seeker 80EQ. Howgh.